V českých zemích existuje velká tradice vztahu k památkám, která se odráží v bohaté historii oboru památkové péče. Jak tato tradice vznikala? Jak vznikaly československé památkové instituce? A jaké osobnosti zejména v menších pomáhaly obor utvářet? Odpověď na tyto otázky hledá projekt NAKI s názvem Památky a společnost v českých zemích mezi lety 1900 a 1960: Profesní a osobní strategie ochránců památek ve světle soukromé korespondence. Projekt se vývoj vztahu československé společnosti k ochraně památek mezi lety 1900–1961 z pohledu různých sociálních, profesních a zájmových skupin. Snaží se zdůraznit význam ochrany památek pro formování sdíleného kulturního vědomí a představit dnes již mnohdy zapomenuté aktéry, kteří této aktivitě dávali tvář.

Hlavními výstupy projektu, určenými i pro širokou veřejnost, jsou tři výstavy s doprovodnými katalogy, interaktivní mapa představující vybrané regionální osobnosti, instituce a památkové kauzy a databáze korespondence aktérů památkové péče. Projekt v nich přibližuje nejen dějiny oboru, ale i význam ochrany památek pro identifikaci obyvatel se svou obcí, regionem či zemí.Kód: DH23P03OVV062 (projekt ve spolupráci s Ústavem dějin umění AVČR, Masarykovým ústavem a Archivem AVČR)

Projekt podpořilo Ministerstvo kultury ČR
Program NAKI III – program na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030; Kód: DH23P03OVV062; Doba řešení: 2023⁠–⁠2027

Klíčové události z dějin československé památkové péče přehledně zobrazuje průběžně doplňovaná interaktivní mapa. Lze na ní vyhledávat tři základní body zájmu. Aktéry, tedy osobnosti významně zapojené do ochrany památek v daném regionu; Instituce, které za výkon památkové péče v dané době odpovídaly, a také Kauzy, tedy důležité památkové obnovy a kontroverze. Na mapě je možné jednotlivé kategorie filtrovat a zobrazovat dle regionů nebo časového rozpětí. Po najetí na zobrazené ikony se objeví základní informace k dané kategorii s možností prokliku na podrobnější informace

Průběžně rozšiřovaná databáze zpřístupňuje v digitální podobě dobovou soukromou korespondenci významných osobností spojených s ochranou památek. Středobodem sítě jejich vzájemných kontaktů je osobnost historika umění Zdeňka Wirtha, který svým mimořádně aktivním přístupem sehrával v organizaci a popularizaci české památkové péče po celou první polovinu 20. století klíčovou roli. Dochovaný rozsáhlý fond jeho korespondence, doplněný o dopisy uložené v dalších paměťových institucích, umožňuje nahlédnout do způsobů komunikace a uvažování jednotlivých ochránců památek.
Databáze využívá specializovaný software pro zpracování historické korespondence, jehož poskytovatelem a provozovatelem je Knihovna Akademie věd ČR.
https://historicka-korespondence.cz/o-nas/